spravedlnost (JKI-K)
spravedlnost Při teol. užití spadá pojem s. nejčastěji do oblasti systematické teologie a soc.-etických učení, kde jeho vymezení doprovázejí jisté konfesijní rozdíly. Je atributem božím a znamená vlastnost či znak boží vůle, která působí navenek mezi lidmi prostřednictvím lásky. V tomto smyslu má s. už sz. zakotvení. Protestantismus pojímá s. jako nedílnou součást vztahu mezi Bohem a světem. Člověku je prostřednictvím Krista (christologie) přislíbena boží s. (iustificatus; ospravedlnění). Tím se protestantismus odlišuje od pojetí zákona v katolicismu a židovství. V soc. učeních se s. vztahuje k hospodářsko-polit. řádům, jejichž úkolem je maximálně sbližovat s. boží lásky se s. postavenou na práv. základech daného společenství (tj. s občanskou spravedlností). Přitom se s. zakládá na kř. principech lásky k bližnímu a rovnosti všech lidí před Bohem.
Viz též: spravedlnost (JKI-J), spravedlnost (JKI-I)