spravedlnost (JKI-I)
spravedlnost (arab. adl) Kvalita, která se nachází u Boha; člověk na ní může být účasten, pokud následuje Boha a jeho Proroka. V praktickém pojetí je s. schopnost porovnávat dvě strany, aby bylo dosaženo rovnováhy. Toto pojetí odpovídá městskému kupeckému prostředí, v němž se islám zrodil. Korán hovoří o s. jako o božím příkazu k nestrannosti (49: 9). Muslim má konat spravedlivě, tj. nestranně, a zároveň kráčet po přímé stezce. S. takto nabývá podobu lidské ctnosti, kterou umožňuje dispozice daná člověku při aktu stvoření. Být spravedlivý tedy znamená soudit nestranně, porovnávat vážením pro a proti, respektovat to, co je dohodnuto, a řídit se tím, co je zapsáno jako boží nařízení.
Viz též: spravedlnost (JKI-J), spravedlnost (JKI-K)