ákáša (Buddh)
ákáša [ākāśa], pál. ákása [ākāsa] – prostor, éter, jeden ze šesti praprvků (dhátu2); ostatní jsou čtyři veleprvky (mahábhúta), země (san. prthiví, pál. pathaví), voda (san. ap, pál. ápa), žár (san. tédžas, pál. tédža) či oheň (san. agni, pál. aggi) a vzduch (san. váju, pál. vája), a vědomí (san. vidžňána, pál. viňňána). Chápání prostoru jako praprvku se v různých školách lišilo dost podstatně. Například sarvástivádinové ho považovali za věc či jednotlivinu (san. dharma4, pál. dhamma) nesestavenou (san. asanskrta, pál. asankhata), protože ničemu nepřekáží, všude volně proniká a je věčný a neměnný, zatímco mádhjamikové ho řadili k sestaveným (san. sanskrta, pál. sankhata), protože ho může zabrat či obsadit kterýkoli předmět a také to činí. Jako jeden ze šesti praprvků je prostor neomezený, jako součást tvaru (rúpa) či tělesnosti ze souboru složek bytosti (san. skandha, pál. khandha) je omezený. Prostor je též jedna z deseti celkově spjatých jednotlivin (san. krtsna, pál. kasina), jimiž si meditující mnich představí vesmír v jeho stvoření.
Viz též: čas a prostor
Význam pojmu v hinduismu viz ákáša (Hind)