Liška Eugen
Liška Eugen
v Pozdišovcích (Slovensko)
v Praze
Spisovatel římskokatolické orientace. Syn vojáka, po jeho smrti v roce 1927 žil s matkou a sestrou v obci Náklo (okr. Olomouc). Absolvoval gymnázium v Litovli (maturita 1940), poté vystudoval učitelský ústav v Kroměříži (1941). V mládí se přátelil s Janem Čepem, později se znal i s Jakubem Demlem, Ivanem Slavíkem a Josefem Suchým. Během druhé světové války byl totálně nasazen v Magdeburgu, po onemocnění slepého střeva však byl převezen zpět do Protektorátu, kde do konce války pracoval jako úředník. Po osvobození krátce učil a následně nastoupil do Státního plánovacího úřadu, kde pracoval až do penze (1980). Od roku 1945 dálkově studoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium zakončil v roce 1948, státní zkoušky mohl kvůli rehabilitaci složit až roku 1971, doktorát (PhDr.) získal roku 1991 prací Filosofie předvídání. Již na gymnáziu vydával studentský časopis Dívka ve větru, od třicátých let publikoval v časopisech Jitro, Akord, Vyšehrad, Katolický týdeník, Souvislosti, Proglas, odborně pak mj. v Plánovaném hospodářství, Národním hospodářství nebo Sozialistische Planwirtschaft. V roce 1948 měla v nakladatelství Vyšehrad vyjít jeho kniha Čas bez lásky, k vydání ale nedošlo. Jako dramatik debutoval hrou Chléb, který jíte (1962), kterou uvedlo Státní divadlo v Brně a o rok později Československá televize. Prózou Povolaní (1970) se výrazně podílel na obnově historického románu. Román měl tvořit první díl trilogie, k níž patří ještě Milovaní (2015, částečně autobiografické vyznění) a rukopisně dochované Ospravedlnění (vyd. 2018). Posmrtně vyšly rovněž jeho spirituální básnická sbírka Maranatha (2015) a román Trpaslík (2017). Literární pozůstalost zpřístupňuje a vydává jeho vnuk, filmový režisér a scenárista Eugen Liška ml. (* 1981).