Suchý Josef
Suchý Josef
v Jakubově (dnes Lesní Jakubov, okr. Třebíč)
v Brně
Římskokatolický básník. Pocházel z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Brně (1942) a následně pracoval v rodišti v zemědělství. Po válce vystudoval češtinu a filosofii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (absolv. 1949), současně se zapojil do římskokatolických kulturních kruhů. Přátelil se s J. Demlem a J. Zahradníčkem. Nastoupil jako učitel střední školy dopravní ve Valticích (1949), avšak ještě téhož roku byl odsouzen a uvězněn za pomoc při emigraci. Vězněn byl 1949–52, následně absolvovoval vojenskou službu u pomocných technických praporů (1952–54) a pracoval jako soustružník. V roce 1968 se stal redaktorem nakladatelství Blok (do 1983). Publikovat začal v roce 1945 v Akordu, v roce 1948 bylo zlikvidováno knižní vydání jeho prvotiny Žernov (nakonec vydána 1998). Debutoval tak až sbírkou Jitřenka v uchu jehly (1966), další sbírky Ocúnová flétna (1967), Okov (1969), Ve znamení vah (1970), Duhové kameny (1976), Strnadi nad sněhem (198), Země tvých dlaní (1968), Proti osudu (1988), Tváří v tvář (1992), výbor Srdce a kámen (2003). Psal rovněž lyrizované prózy (Eliášovo světlo, 1971; Dům u jitřního proutí, 1983), překládal.