Augsburské vyznání víry (JKI-K)

Verze z 11. 12. 2021, 11:44, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Augsburské vyznání víry (Confessio Augustana) Výklad věroučných zásad luterství (vyznání víry), předložený císaři Karlu V. na říšském sněmu v Augsburku 1530. A.v.v. na základě předchozích Lutherových prací zformuloval Lutherův blízký spolupracovník Filip Melanchthon. Text byl koncipován v latině i němčině a byl veden ve smířlivém duchu; měl doložit, že se luterská strana neodchýlila od Písma a apoštolské tradice. Kat. strana však hned na sněmu předložila své Confutatio (Vyvrácení) a také císař Karel V. stál na katolické straně a A.v.v. neschválil. Melanchthon reagoval na odmítnutí spisem Obrana augsburské konfese (1531), protest. knížata se sjednotila a 1531 založila Šmalkaldský svaz, jenž měl hájit reformaci proti císaři a papeži zbraněmi. Ozbrojený boj mezi císařskými a šmalkaldskými vojsky byl ukončen 1555 augsburským náb. mírem, jímž byla luterství přiznána rovnoprávnost s katolicismem. Poddaní museli vyznávat víru své vrchnosti (cuius regio, eius religio), knížatům zůstaly územní a majetkové zisky kat. církve. Postupně se k A.v.v. přihlásily další země: ještě v 16. stol. celá sev. Evropa (Dánsko s provinciemi Norskem a Islandem, Švédsko s Finskem), vých. Pobaltí, Polsko, Uhry, Slovensko a Sedmihradsko. Luterská církev zařadila A.v.v. a Melanchthonovu Obranu mezi věroučné spisy Knihy svornosti.

Helena Pavlincová