čarodějnictví (JKI-J)
čarodějnictví Talmudické právo rozlišuje dva druhy č., z nichž jeden je a druhý není trestán smrtí. Trest smrti se vztahuje pouze na ty druhy č., pro které jej bible přímo přikazuje: na tzv. kišuf (Ex 22, 17), který není přesně definován, a na zaklínání mrtvých (ov, jid’oni; Lv 20, 27), o němž talmudické prameny uvádějí detailní informace. Oba druhy zaříkávačů mrtvých používaly při svých praktikách kosti zesnulých a to byl jeden z hl. důvodů, proč na ně byl uvalen trest smrti. Naproti tomu ti, kdo s mrtvými jen komunikují či jejich prostřednictvím promlouvají, jsou trestáni pouze bičováním. Dalšími typy č. jsou nichuš (pověrečné praktiky vycházející z různých událostí a okolností), kesem (předpovídání osudu podle písku, kamenů a jiných předmětů), onenut (astrologické předpovědi, hvězdopravectví) a chever (magické zaříkávání za účelem uzdravení nebo naopak prokletí). Ve středověku nebyla ustanovení namířená proti č. uplatňována a takové jednání bylo naopak tolerováno, jak o tom svědčí velké rozšíření těchto praktik v praktické kabale.
Viz též: čarodějnictví (JKI-K)