Bhávivéka (Buddh)
Bhávivéka [bhāviveka] – v sekundární literatuře zhusta uváděný v chybné formě Bhávavivéka, zvaný později krátce Bhavja žil v 6. století n. l. Původem byl z jižní Indie, ale studoval v Magadhsku u Sangharakšity a pak se vrátil do Malajagiri (jižní část Západního Ghátu na jih od řeky Kávirí), odkud pocházel. Proslul svou moudrostí a měl mnoho učedníků. Z jeho spisů se toho moc nedochovalo a i to málo máme jen v čínských a tibetských překladech. Spolu s Buddhapálitou způsobil rozkol školy madhjamaka a založil vlastní školu svátantrika, nezávislou, svobodomyslnou, byť vycházel z logických metod Dignágových. Brojil nejen proti názorům bráhmanským, nýbrž i proti vidžňánavádě a proti Buddhapálitovi, jejž potíral šikovnou pozitivní dialektikou, logicky nezávislou na myšlenkách jeho předchůdců i protivníků. K Nágárdžunově1 Mádhjamikašástře napsal komentář Pradžňápradípa, Osvětlení moudrosti, zčásti zaměřený proti Buddhapálitovi. Z Bhávivékovy školy vzešla v 8. století škola svátantrika-jógáčára, jíž v čele stál Šántarakšita.