Dignága (Buddh)
Dignága [dignāga] / Dinnága [diṅnāga] – žil pravděpodobně někdy v letech 470/80–530/40, významný představitel vidžňánavády. Pocházel z bráhmanské rodiny z Káňčí (dnešní Káňčípuram na jihozápad od Čennaje). Přidal se nejprve ke škole vátsíputríja, ale brzy se přiklonil k vidžňánavádě a zdůrazňoval její idealismus. Rozvinul bádání o teorii poznání na základě logiky. Většina jeho spisů pojednávala o logice, ale dochovaly se jen překlady tibetské a čínské. V sanskrtu přetrvalo jen drobné dílko Pradžňápáramitápindártha, Dokonalost [v] moudrosti o smyslu sousta. Přisuzuje se mu též Njájapravéša, Úvod do logiky, ale pravým autorem je jeho následovník Šankarasvámin ze 6. století. Nejdůležitějším spisem Dignágovým je Pramánasamuččaja, Souhrn důkazů, základní dílo tohoto nového směru vidžňánavády. Napsal velmi závažný komentář k Abhidharmakóše sarvástivádina Vasubandhua. Dignága uznával dva zdroje poznání: přímé vnímání a logický úsudek. Dlouho působil na univerzitě v Nálandě a jeho teze pak přejal a dále rozvinul zejména Dharmakírti.