Ezechiel (JKI-J)
Ezechiel (hebr. Jechezkel – silný je Bůh či posiluje Bůh) Judský prorok doby exilu. Již 597 př.n.l. byl zavlečen do babylónského zajetí, 592 př.n.l. vystoupil jako prorok v Babylónii a přes 20 let zde působil. Připisuje se mu autorství obsáhlé prorocké knihy, řazené v hebr. bibli k Velkým prorokům a popisující nový Jeruzalém a chrám (Ez 40-48). Jahve v jeho pojetí je vzdálený, nepřístupný, transcendentní Bůh, který hříšnému člověku (ben adam – syn člověka) klade požadavky a dbá na plnění přikázání; E. brojil proti idolatrii, zdůrazňoval přísné dodržování šabatu (Ez 20, 12), mravní život a bratrskou lásku (Ez 18, 5-9).