Griese Otakar
Griese Otakar
v Přerově
v Přerově
Hermetik. V mládí žil a pracoval (převážně jako úředník) v Přerově. V Praze pobýval mezi lety 1907–09. Na Papusově (1865–1916) soukromé Vysoké škole věd hermetických mu byl roku 1910 udělen titul čestného doktora hermetických věd. Roku 1905 se stal martinistou a působil ve vídeňské lóži Valhalla; její aktivity později přesunul do Přerova. V témže roce založil časopis Isis s přílohou zaměřenou na hermetické léčitelství Paracelsia. Jeho organizační aktivity šly ovšem podstatně dále: založil též neognostické společenství, iluminátské Bratrstvo Bílé lóže (1914) a Bratrstvo neznámých samaritánů, které se inspirovalo esoterním pojetím Ježíše Nazaretského. Osvětovou práci vykonávalo od roku 1907 do roku 1924 jeho středisko hermetických studií, inspirované Papusovou školou a po čase pojmenované jako Svobodná škola věd hermetických. Škola byla obnovena v rámci spolku Universalia roku 1936 a v jejím čele působil Oldřich Eliáš (1891–1941). V Grieseho Ústředním nakladatelství okkultních děl vycházely hermetické spisy autorů, jakým byl např. Eliphas Lévi (1810–1875), ale také spisy jeho vlastní: Mumiální hermetická léčba – příspěvek k tajné medicíně starých (1908), Problém očarování (1909), Astrologie: mathematický systém moderní horoskopické astrologie (1911) či Kosmoskop – jeho význam a užití v okultní praxi (1920). Ve stejném přerovském (a nakrátko pražském) nakladatelství vyšel roku 1921 i jeho komentovaný překlad kabalistického spisu Sefer Jecirah – kniha utváření, část první. Po časopise Isis (vycházel 1905–10) vydával podobně zaměřený časopis Lucifer (1913–14, druhý rok přejmenován na Zasvěcení), dále pak Pentagram: Sborník pro filosofii, mystiku a okkultism (1919–22) a znovu Isis, nyní s podtitulem Sborník pro synthetické studium filosofie, systémů náboženských a okultismu (1922–24). Díky organizátorské, překladatelské i autorské práci stál Otakar Griese u počátků v podstatě všech českých novodobých hermetických oborů. Své veřejné působení z existenčních důvodů ukončil roku 1924.
Literatura:
Petr Kalač: „Spagyrik a martinista Theodor Krauss, pokračovatel Paracelsa, Hahnemanna a Cesara Matteiho, zakladatel vídeňské lóže Valhalla.“ Logos 34, 2016, s. 76–83.