Ignác z Loyoly (JKI-K)
Ignác z Loyoly (Iñigo Lopez de Recalde, 1491-1556) Zakl. řádu jezuitů. Původem z urozené baskické rodiny v sev. Španělsku dal se do vojenských služeb vicekrále z Navarry. 1521 těžce raněn u Pamplony. Válečné zážitky a četba náb. spisů ho přivedly k rozhodnutí stát se vojákem Kristovým. V klášteře Montserrat zavěsil meč na oltář Panny Marie, potom žil v odloučenosti. Po cestě do Svaté země (1523-1524) se vrátil do Španělska. Vzdělával se v Barceloně, v Alcalá a v Salamance (1524-1528); 1528-1535 studoval filosofii a teologii v Paříži. Zde se také poprvé pojmenoval Igantius. 1537 byl v Benátkách vysvěcen na kněze. 1534 založil s šesti druhy na Montmartru u Paříže společnost Tovaryšstvo Ježíšovo, která složila sliby chudoby, čistoty a oddanosti apoštolské misii. Společnost sloužila papežství a 1540 byla uznána papežem Pavlem III. 1548 dokončil I. asketická Exercitia spiritualia (Duchovní cvičení, 1548), byl však autorem i dalších spisů (jeho korespondence obsahuje 6800 dopisů). Stal se prvým řádovým generálem Tovaryšstva. Na konci života se věnoval organizaci řádu a přípravám konstituce. Svým dílem usiloval o obrodu římkat. církve zevnitř; důraz kladl na výchovu, časté přijímání svátostí, misijní činnost mezi pohany a boj s herezemi. Kanonizován 1622. Čes.: Duchovní cvičení, 1941, 1990, 22002; Poutník. Vlastní životopis sv. Ignáce z Loyoly, 2002.