misie (JKI-K)
misie (z lat. mitto – posílám) Vyslání za účelem šíření a upevnění víry. Rozlišuje se vnitřní m., tj. úsilí o prohloubení víry, a vnější m., tj. evangelizace mimokř. národů a kultur. Důvod a pověření k m. vycházejí z universalismu Ježíšova poselství a jsou evangelijně zaznamenány. Římskokatolická církev, která mluví o světové m. nebo m. církve, jí přikládá velký význam. Časté využívání nehumánních prostředků misijní činnosti ve spojení s polit., vojenskou a hospodářskou mocí však způsobilo, že pojem m. nese značnou hist. zátěž. Proto ve 2. pol. 20. stol. dochází ke korekturám jejího pojetí, zřeknutí se europocentrismu a náb. kolonialismu. Těžiště se přenáší do problémů inkulturace a nosným principem se stává kontextualita, tj. zajišťování sdělitelnosti evangelia v různých kulturních, náb., soc. a polit. podmínkách při respektování jejich plurality a potřeby mezikulturní (mezináboženské) komunikace.
Viz též: kazatel (JKI-I), výzva ke konverzi (JKI-I)