Kabelák František Jindřich

Kabelák František Jindřich


ve Vídni (Rakousko)
v Bečově nad Teplou (okr. Karlovy Vary)

Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem Petra Kohouta-Lasenica (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časo­pisu Medium (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracov­al s Janem Keferem ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publi­koval spisy Kabbalistické zasvěcení (1938–40), Pantakly a charaktery Luny (1940), Kniha tajemství velkého šemu (1940), Praktická spagyrie (1940), Magia nigrae (1940), Herbarium spirituale siderum (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla Magia inna­turalis (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Uni­versalie Logos. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experi­menty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo Magia Divina zůstalo nedokončeno.

Zdeněk Vojtíšek