Kefer Jan
Kefer Jan
v Novém Bydžově (okr. Hradec Králové)
ve Flossenbürgu (Německo)
Hermetik. Studoval hudební estetiku a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (PhDr.), pracoval v Praze jako knihovník a muzejní komisař, dobrovolnicky působil jako skautský vedoucí. Od mládí se zajímal o magii, dále se věnoval astrologii, alchymii, hermetické kabale a theurgii. Podobně jako jeho hermetický vzor (učitel) Eliphas Lévi (1810–1875) byl praktikujícím římským katolíkem. Angažoval se v hermetickém hnutí a zasloužil se o rozvoj společnosti českých hermetiků Universalia (první kroužek vznikl v Praze roku 1927; roku 1930 byla Universalia oficiálně zapsána). Stal se jejím sekretářem a roku 1937 předsedou (až do jejího zákazu v roce 1941), v jejím rámci hojně přednášel, překládal a publikoval. Byl lektorem Svobodné školy věd hermetických, obnovené v rámci Universalie roku 1936 (založil ji Otakar Griese). Spolu s Petrem Kohoutem měl největší podíl na přípravě nedokončené Encyklopedie okultismu, filosofie a mythologie (prvních 58 sešitů vycházelo v Universalii v letech 1932–40). Pod Keferovým vedením se z Universalie stala významná společnost se širokou členskou základnou, regionálními pobočkami a odbornými sekcemi. Byl též hlavním redaktorem reprezentativního spolkového časopisu Logos (vycházel 1934–40, navázal na spíše interní věstník Herold, vydávaný 1933). Je autorem děl Syntetická magie (1935–39, nedokončeno, vyšlo 30 sešitů), Theurgie (1935), Theurgie magické evokace (1937), Praktická astrologie aneb umění předvídání a boje proti osudu (1939) ad. Překládal Eliphase Léviho a další obdobně zaměřené autory. Byl zatčen 9. 6. 1941 a zemřel v koncentračním táboře.
Literatura:
Martin Jůna: České tajné společnosti I. Studie o životě a smrti doktora Jana Kefera. Epika, Jindřichův Hradec 2013.