Micheáš (JKI-J)
Micheáš (hebr. Micha, zkratka z Michajahu – kdo je jako Jahve) Judský prorok, jehož stejnojmenný spis tvoří součást bibl. souboru dvanácti Malých proroků. Působil asi 740-700 př.n.l. v Jeruzalémě, kde ostře vystupoval zejm. proti Samaří, centru sev. Izraele. Kritický osten zaměřil též proti majetným vrstvám Judska i Izraele. M. proroctví vznikalo v době asyrské expanze, které sev. Izrael nakonec 722/721 př.n.l. podlehl. M. proto Judské království nabádá, aby se vystříhalo soc. nepravostí vedoucích k podobnému konci a přimklo se zpět k Jahvovi. V proroctví zaznívá motiv očekávání davidovského mesiáše, který, ač z nepatrného Betléma, ochrání syny Izraele před Ašúrem (Asýrií).