Rav (JKI-J)
Rav (též Aba ben Avuja nebo Aba Aricha – Dlouhý Aba, Dlouhán Aba, asi 160-247) Představitel babylónských amoraitů, žák Jehudy ha-Nasiho a rabiho Chiji. Spolupracoval na redakci kanonické Mišny, jejíž znalost přenesl do rodné Babylónie. Kol. 219 založil talmudickou akademii v Suře. Společně s Mar Šmu’elem, který byl představeným akademie v Nehardeji, položil základy babylónského Talmudu. Jeho učení odráží tradice palestinských učenců; v centru R. zájmu byly zejména rituální a náb. problémy, vynikl také jako znalec agady a projevoval i sklony k mystice.