Süan-cang (Buddh)
Süan-cang [xuanzang] – vlastním jménem Čchen I, žil v létech 600–664; čínský buddhistický mnich a poutník, jenž pobýval v Indii od roku 629 do roku 645. Studoval tam v Nálandě pod vedením Šílabhadrovým a navštívil všechna památná místa. O svém putování sepsal Si-ju-ti, Zápisky o putování na Západ, velmi významné pro poznání indického buddhismu v 7. století. Po návratu do Číny přeložil do čínštiny hlavní spisy vidžňánavády a jiné; jsou to především Jógáčárabhúmišástra, některé pradžňápáramitásútry, Asangova Máhájánasamparigraha a Vasubandhuova Abhidharmakóša, Vinšatiká a Trinšiká.