istichára (Islam)
istichára – doslova žádost o radu. Rozumí se tím vědomá snaha věřícího obracet se před závažným životním krokem k Bohu (Alláh) s prosbou o zázračné vnuknutí (které se může uskutečnit jak v bdělém stavu, tak i ve snu). Existují rozličné modlitby, jimiž lze tento zásah požadovat. Za jejich autory jsou často (patrně jen domněle) považovány významné autority raného islámu, jako byli čtvrtý šíitský imám ʻAlí Zajn al-ʻÁbidín, nebo šestý imám Džaʻfar as-Sádiq. Tomu je připisována i následující modlitba: „Ó Bože. Tobě jsem odevzdal svou duši a k Tobě nasměroval svou tvář. (...) Ty jsi mocný a my jen ubozí. Tebe prosím o odpuštění svých hříchů a kaji se před Tebou, ó Pane. Utíkám se k Tobě. Pane, dej mi uvidět pravdivý sen, ne lživý, dobrý a radostný, ne takový, co zarmoutí. Ať je mi prospěšný a nepoškodí mne.“ Pod pojmem istichára se však může skrývat rovněž věštění nebo hádání z Koránu, který byl stejně jako celá řada dalších významných knih k těmto účelům v minulosti nezřídka využíván. Zatímco o tomto přístupu ke Svaté Knize panují mezi islámskými učenci (ʻulamáʼ) jisté rozpory, istichára jakožto prosba o radu je jednoznačně pokládána za bohulibý akt zbožnosti, což muslimové dokládají dlouhou řadou hadíthů, jako je kupříkladu tento (pochází ze sbírky Zahrady spravedlivých imáma an-Nawawího): „Pravil Vznešený Alláh: ‚…a poraď se s nimi v každé záležitosti…‘“ (3:159) „Pravil Vznešený: ‚…a záležitosti své na základě porady mezi sebou vyřizují…‘ (42:38) To jest, radí se o tom mezi sebou.“
Dále k tématu
- An-Nawawí, Imám Jahjá. Zahrady spravedlivých. Sbírka výroků proroka Muhammada. Přel. Petr Pelikán. Praha: AMS, 2008.