kantor (JKI-J)
kantor (hebr. chazan) Zástupce (vyslanec) shromážděných věřících (hebr. šliach cibur), který je pověřen vedením bohoslužby. Původně zastával i povinnosti synagogálního sluhy (šamaš), tzn. vyhlašoval začátek a konec šabatu, staral se o synagogu a někdy i jiný majetek obce, avšak postupně od středověku se jeho činnost soustřeďovala pouze na profesionální vedení bohoslužeb. Od 19. stol. se stále více klade důraz na dobrý hlas a hudební vzdělání k. (zpěv). Jejich hudební umění se nazývá chazanut a mnozí z nich v něm nabyli světové proslulosti.