šamaš (JKI-J)
šamaš (z hebr. kořene šamaš – sloužit; lidově šames) Označení tzv. synagogálního sluhy, který však často zastával i význ. funkce v obci. Kromě toho, že měl povinnost střežit budovu synagogy, vykonával i úlohu tzv. šulklepera, tzn. obcházel žid. domácnosti a klepáním na okenice svolával věřící k obecní modlitbě, dále oznamoval začátky šabatů a předčítání kajícných modliteb (slichot) v měsíci elulu a o deseti dnech pokání. Š. často působil i jako výkonný úředník (tajemník, posel, biřic) rabínského soudního dvora (bejt din) nebo jako výběrčí daní. Společně s rabínem a kantorem dostával pravidelný plat a měl podíl na příjmech z různých poplatků a milodarů udílených při svatbách (kidušin) a jiných příležitostech.