litanie (JKI-K)
litanie (z řec. litaneia – prosba) Prosebné modlitby, v nichž věřící římkat. církve opakovaně vzývají tři božské osoby, Pannu Marii, světce a světice. L. začínají invokacemi (vzýváním), s tituly a označením důstojnosti, svatosti a ctností osoby, jíž jsou l. určeny. L. se skládají z řady proseb, popř. i slibů, jež se modlí ten, kdo bohoslužbu vede; ostatní odpovídají ustálenými formulemi (např. Smiluj se nad námi nebo Oroduj za nás). L. mají původ v Antiocheji ve 4. stol.; odtud se šířily na východ a do Říma, kde je papež Gelasius I. (492-496) zavedl do mešní liturgie, v níž se dochovalo dnes jen opakované Kyrie eleison.