mudžtahid (JKI-I)
mudžtahid (od arab. idžtahada – snažit se, usilovat o něco) Znalec islám. právní vědy, který má nejvyšší autoritu a oprávnění vynášet samostatné rozhodující výroky ve věcech teologie a práva (ájatolláh, fatwá, hudždžat al-islám, idžtihád, mardža‘e taklíd, šajch al-islám, ší‘a). Podle ší‘itských i sunnitských názorů je na každém muslimovi, zda se stane m., nebo bude následovat příklad některého m. a bude mukallidem (od arab. taklíd – napodobování, opozitum idžtihádu). Většina muslimů patří do druhé kategorie a následuje vzor některého (v případě ší‘y spíše současného, u sunnitů spíše historického) m. V nepřítomnosti skrytého imáma (ghajba) ší‘itskou obec spravuje nejlepší m., který se stává hl. „zdrojem napodobování“ (arab. mardža at-taklíd, per. mardža‘e taklíd).