ortodoxie (JKI-K)
ortodoxie (z řec. orthos – rovný, přímý; doxé – mínění, zdání, též dobrá pověst, čest, sláva) 1. Pravověří; správné a v kř. pojetí pravdivé věroučné výroky. O. má být klíčem k pochopení pravé skutečnosti, tj. k poznání pravdivosti víry. Jejím cílem není zdůvodňovat správnost věroučných tezí, ale formou výroků víry zachycovat zkušenosti lidí se skutečností Boha, s jeho zjevováním v dějinách. Tyto výroky nemají být součástí pouze formálního vyznání víry, nýbrž prvkem praktického života křesťana. Vyúsťují tedy v ortopraxi (činné působení na svět a společnost). 2. Souhrnný termín pro označení vých. církví.
Viz též: ortodoxní judaismus (JKI-J), sunna (JKI-I)