zélóti (JKI-J)

zélóti (z řec. zélótés – horlitel) Souhrnné označení různých skupin, které se utvářely od počátku 1. stol. Stavěli se proti vládě Héróda Velikého a pod vedením Judy Galilejského vyzývali k povstání proti Římanům, kterého se aktivně zúčastnili v době žid. války 66-70 n.l.. Po pádu Jeruzaléma v září 70 n.l. drželi z. ještě pevnosti Herodion a Masadu, kde zřejmě 73 n.l. iniciovali hromadnou sebevraždu posledních obránců. I po porážce povstání přetrvávaly malé skupiny z. až do 2. stol. n.l. Ideologicky byli blízcí farizeům, zastávali však zásadu oprávněnosti násilných útoků proti nepřátelům. Odmítali jakoukoliv cizí nadvládu a tvrdili, že žid. stát může být řízen pouze na základě božího zákona – Tóry. Problematickým zůstává vztah z. k esejcům a k Ježíši.

Bedřich Nosek