Ježíš (JKI-J)
Ježíš (hebr. Ješu’a ha-Nocri – Ježíš Nazaretský, Ježíš Nazórejský) Význ. představitel náb. života Palestiny v 1. třetině 1. stol. n.l., považovaný v judaismu za nepravého mesiáše. Zatímco křesťané vyznávají v J. mesiáše a Božího Syna a muslimové jednoho z proroků, Židé odmítli uznat jeho mesiášství i božskou podstatu stejně jako jeho prorocký status. Polemika s kř. pojetím J. je však v žid. tradici poměrně vzácná, zřejmě i proto, že všechny žid. zmínky o J. dlouhou dobu podléhaly přísné kř. cenzuře. Podle jedné z pozdějších žid. legend byl J. učitelem rabi Jošu’a ben Perachja (2. pol. 2. stol. př.n.l.), jehož vedení se J. vymkl a sešel na scestí (Sota 47a). Vedle omezeného počtu podobných diskreditujících legend se Židé zaměřovali především na odmítání J. mesiášství a kritiku učení o boží Trojici, které považovali za nepřípustný dualismus. K nejvýraznějším kritikům patřil rabi Abahu či Avahu (kol. 300 n.l.), který s odkazem na Izajášovu monoteistickou proklamaci (Iz 44, 6) odsoudil kř. pojetí J. jako božího syna (Exodus raba 29, 5). Mezi různými proudy raného křesťanství setrvávala dlouhou dobu v rámci judaismu židokř. hnutí (nazarejští, ebionité, elkasaité), která sice v J. viděla mesiáše, avšak současně se cítila vázána Tórou a dodržováním žid. rituálních předpisů. Novodobou modifikaci někdejších židokř., ale i pavlovských důrazů představují souč. mesiánští Židé, kteří jsou však z pozic judaismu většinou odmítáni.
Viz též: Ježíš (JKI-K), Ježíš (JKI-I)