zpověď (JKI-K)
zpověď Vyznání hříchů Bohu. V římkat. církvi je prostředníkem kněz, jemuž se zpovídají kajícníci jednotlivě (obvykle ve zpovědnici chránící soukromí) „do ucha“ (lat. ad auriculam); kněz je oprávněn dát jménem Boha kajícníku rozhřešení (tj. odpustit mu hříchy; pokání).
V pravoslavné církvi se kajícník před z. postí, modlí a zpytuje svědomí. Ze svých hříchů se vyznává soukromě nebo veřejně před biskupem či knězem a projevuje účinnou lítost. Po z. zpravidla obdrží rozhřešení doprovázené někdy pokynem, aby vykonal dobré skutky nebo přijal círk. trest.
V protest. církvích se z. koná během shromáždění věřících při bohoslužbě. Není nutné vypočítávat provinění, stačí obecné vyznání hříchů, které se pronáší soukromě k Bohu, nebo veřejně v chrámu. V luterství kněz uděluje soukromé rozhřešení, v kalvinismu s odkazem na příklady v Písmu není zavedeno.