Bódhisattva (Buddh)

bódhisattva [bodhisattva], pál. bódhisatta [bodhisatta] – doslovně „[už už] jsoucí k procitnutí“, ve smyslu „bytost [hledající] procitnutí“ či „bytost [určená k] procitnutí“; jedinec se sklonem k procitnutí, ve stavu přímo než se stane buddhou. V mahájáně je to bytost spějící k buddhovství soustavným cvičením dokonalostí poznání (san. pradžňápáramitá, pál. paňňápáramitá); vzdává se však nirvány (pál. nibbána), jelikož osvobození (san. vimukti, pál. vimutti) ještě nedosáhly všechny bytosti. Veškero jednání a konání bódhisattvů myslí (san. manas, pál. mana), řečí (san. váč, pál. váča) i tělem (kája) je určováno a neseno slitovným soucitem (karuná) podporovaným dokonalou moudrostí (san. pradžňá, pál. paňňá). Vzestup bódhisattvův počíná hledáním mysli procitnutí (bódhičitta) a proslovením bódhisattvovských slibů (san. pranidhána, pál. panidhána); pak pokračuje deseti stupni či sférami (bhúmi) vedoucími k buddhovství. Mahájánský bódhisattva nahradil dokonalého světce (san. arhant, pál. arahant) hínajány, jehož cílem a smyslem všeho snažení je dosáhnout spásy pro sebe sama. Nicméně i v hínajáně se vyskytuje bódhisattva – je to Buddha Šákjamuni ve svých dřívějších zrozeních, jak je popisují džátaky. Mahájána rozlišuje bódhisattvy světské a mimosvětské. Světští se od ostatních lidí liší jen svým všeobjímajícím slitovným soucitem, bezmezným altruismem a vůlí dosáhnout buddhovství. Mimosvětští již dosáhli dokonalosti poznání, ale vzdali se prozatím zaslouženého vyvanutí (san. nirvána, pál. nibbána). Projevují se ve velmi různých podobách a všemožně pomáhají bytostem na jejich cestě k osvobození od koloběhu znovuzrozování (sansára). Když bódhisattva prožije všechny sobě určené životy a narodí se na tomto světě naposledy, má prý dvaatřicet zvláštních tělesných znaků (san. dvátrinšadvaralakšana, dvátrinšallakšana, pál. dvattinsalakkhana, dvattinsavaralakkhana) hlavních a osmdesát nebo čtyřiaosmdesát znaků druhotných (anuvjaňdžana), jakož i osmnáct zvláštních věcí (san. avénikadharma, pál. ávénikadhamma). Tyto znaky přísluší jen „velkému muži“ (san. mahápuruša, pál. mahápurisa), to jest charakterově silnému jedinci, jemuž je osudem určeno, aby se stal tím, „jenž roztočil koleso“ (san. čakravartin, pál. čakkavattin), totiž buď mocným panovníkem nebo dokonalým buddhou, tj. významným politikem nebo znamenitým intelektuálem. Tyto znaky jsou v různých pramenech uváděny různě a z našeho omezeně evropocentrického hlediska se nám zdají nejen směšné, nýbrž i patologické; mají však význam symbolický, což jest si uvědomit. Nejvýznamnější z mimosvětských bódhisattvů jsou Avalókitéšvara, Kšitigarbha, Mahásthámaprápta, Maňdžušrí a Samantabhadra.

Viz též: pratjékabuddha, sanjaksambuddha

Vladimír Miltner

Význam pojmu v hinduismu viz bódhisattva (Hind)