Kohelet (JKI-J)

Kohelet (hebr. mluvčí ve shromáždění, kazatel; řec. Ekklésiastés) Bibl. spis náležející k okruhu knih moudrosti. V hebr. bibli je řazen ke Spisům a za jeho autora je tradičně považován Šalomoun; spis však vznikl mnohem později, až v 2. pol. 3. stol. př.n.l. v Jeruzalémě. K. se zabývá obsahem a podmínkami lidského štěstí, které není spjato s vlastnictvím (majetek, bohatství, uznání, dlouhý život, potomci) ani s očekáváními (naděje na věčný život), ale je dáno okamžikem prožité radosti, třebaže je vše pomíjivé. Pocit pomíjivosti (hebr. hevel) přemůže jen radost, která je darem a otevřením se Bohu. K. rozvíjí svou analýzu štěstí v dialogu s tradičním mudroslovím i populární helénistickou filosofií. Až na malé výjimky je lit. kompaktní. Spis patří k souboru Pěti svátečních svitků (megila) a čte se o svátku Sukot.

Pavel Spunar