ktuba (JKI-J)

ktuba (z hebr. katav – psal) Aram. psaná svatební smlouva, stvrzená dvěma svědky a pořízená před obřadem kidušin. Po ukončení první části svatebního obřadu ji čte nahlas ten, kdo obřad vede, a poté je k. předána nevěstě. V diaspoře je zvykem předčítat i zkrácený překlad v místním jazyce. K. je považována za rabínský příkaz a sňatek bez ní je považován za neplatný. Plnila dva zákl. úkoly, jimiž bylo finanční zajištění ženy a ztížení možného rozvodu ze strany manžela. V souč. době má spíše symbol. význam a skutečné závazky jsou součástí manželské smlouvy nazývané tna’im (hebr. podmínky). Italské a orientální k. jsou zpravidla zdobené. Problematikou k. se zabývá talmudický traktát Ktubot.

Viz též: mahr (JKI-I)

Bedřich Nosek