cizoložství (JKI-I)

cizoložství (arab. ziná) Hřích ze skupiny kabá‘ir v kategorii činů harám (zákazy), šarí‘a za něj ukládá trest smrti ukamenováním (tahdžír), ačkoli korán doporučuje za c. jiné tresty. Kamenování se jako práv. norma prosadilo až během 8.-9. stol., při tvorbě norem šarí‘y. Obvinit a usvědčit ženu z c. vyžaduje svědectví čtyř osob, jež samy mohou být potrestány za křivé svědectví. Některé práv. mazhaby požadují přiznání ženy čtyřikrát po sobě, každé ale lze vzít zpět. Průkaznost zločinu c. je tak téměř vyloučena, s výjimkou nemanželského početí. V dějinách islámu se trest za c. uplatňoval zřídka, nahrazoval se bičováním nebo symbolickým kamenováním pískem, kamínky nebo mušlemi, nejčastěji však veřejným ponížením podobným kř. pranýři. V moderní době se některé režimy nebo hnutí znovu uchýlily k praxi kamenování nebo bičování k smrti (Írán, Pákistán, Afghánistán, Súdán, islám. soudy v sev. Nigérii; Sokoto), jde ale o polit. a ideol. účelové excesy, jež většina duchovenstva odmítá. Koránské verše, jež mají sloužit jako opora pro tuto praxi, ulamá běžně označují za překryté (mansúch).

Miloš Mendel