smlouva (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">smlouva</span> (arab. ahd) Kategorie islám. státopráv. teorie. Vychází ze staroarab. praxe, již do určité míry uplatňoval i prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] ve své polit. činnosti. Jako součást zvěsti byla postupně uplatněna i v souvislosti s uzurpací moci umajjovskou dynastií a odbouráním principu [[šúrá (JKI-I)|šúrá]]. Sunnitští odpůrci ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) despotické praxe Umajjovců používali šúrá jako pilíř své argumentace ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]]), naproti tomu umajjovští a abbásovští [[chalífa (JKI-I)|chalífové]] budovali svou legitimitu na principu vágní s. s radou autorit (arab. ahl al-hall wa‘l-akd, tj. ti, kteří rozvazují a svazují). Tento orgán se skládal z loyálních ulamá ([[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]]). Měli zajišťovat duch. rozměr světské praxe [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]]. Rada autorit nebyla nikdy jasně definována, nebyl teoret. vymezen její vztah k obci ani klíč, podle něhož byli ulamá vybíráni. To vedlo k polit. napětím a povstáním. Otázku s. kritizují nebo reinterpretují různí středověcí myslitelé ([[Ibn Tajmíja, Ahmad Abú'l-Abbás (JKI-I)|Ibn Tajmíja]]) a reformisté v 19. a 20. stol. ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]), kteří buď otevřeně útočí na hist. úlohu ulamá (zrada autentické zvěsti) ve prospěch návratu k šúrá, nebo revidují princip s. tak, aby šlo o skutečné reprezentanty obce, jejichž prostřednictvím společnost podepisuje s. s vladařem a kontroluje výkon jeho moci ([[přísaha věrnosti (JKI-I)|přísaha věrnosti]]). Na základě této teze se také tvrdí, že demokracie a parlamentarismus existovaly v islámu dávno před vznikem kapitalismu ([[politika (JKI-I)|politika]]). |
<span id="entry">smlouva</span> (arab. ahd) Kategorie islám. státopráv. teorie. Vychází ze staroarab. praxe, již do určité míry uplatňoval i prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] ve své polit. činnosti. Jako součást zvěsti byla postupně uplatněna i v souvislosti s uzurpací moci umajjovskou dynastií a odbouráním principu [[šúrá (JKI-I)|šúrá]]. Sunnitští odpůrci ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) despotické praxe Umajjovců používali šúrá jako pilíř své argumentace ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]]), naproti tomu umajjovští a abbásovští [[chalífa (JKI-I)|chalífové]] budovali svou legitimitu na principu vágní s. s radou autorit (arab. ahl al-hall wa‘l-akd, tj. ti, kteří rozvazují a svazují). Tento orgán se skládal z loyálních ulamá ([[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]]). Měli zajišťovat duch. rozměr světské praxe [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]]. Rada autorit nebyla nikdy jasně definována, nebyl teoret. vymezen její vztah k obci ani klíč, podle něhož byli ulamá vybíráni. To vedlo k polit. napětím a povstáním. Otázku s. kritizují nebo reinterpretují různí středověcí myslitelé ([[Ibn Tajmíja, Ahmad Abú'l-Abbás (JKI-I)|Ibn Tajmíja]]) a reformisté v 19. a 20. stol. ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]), kteří buď otevřeně útočí na hist. úlohu ulamá (zrada autentické zvěsti) ve prospěch návratu k šúrá, nebo revidují princip s. tak, aby šlo o skutečné reprezentanty obce, jejichž prostřednictvím společnost podepisuje s. s vladařem a kontroluje výkon jeho moci ([[přísaha věrnosti (JKI-I)|přísaha věrnosti]]). Na základě této teze se také tvrdí, že demokracie a parlamentarismus existovaly v islámu dávno před vznikem kapitalismu ([[politika (JKI-I)|politika]]). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[smlouva (JKI-J)|smlouva (JKI-J)]], [[smlouva (JKI-K)|smlouva (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[smlouva (JKI-J)|smlouva (JKI-J)]], [[smlouva (JKI-K)|smlouva (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
smlouva (arab. ahd) Kategorie islám. státopráv. teorie. Vychází ze staroarab. praxe, již do určité míry uplatňoval i prorok Muhammad ve své polit. činnosti. Jako součást zvěsti byla postupně uplatněna i v souvislosti s uzurpací moci umajjovskou dynastií a odbouráním principu šúrá. Sunnitští odpůrci (sunna) despotické praxe Umajjovců používali šúrá jako pilíř své argumentace (cháridža), naproti tomu umajjovští a abbásovští chalífové budovali svou legitimitu na principu vágní s. s radou autorit (arab. ahl al-hall wa‘l-akd, tj. ti, kteří rozvazují a svazují). Tento orgán se skládal z loyálních ulamá (duchovenstvo). Měli zajišťovat duch. rozměr světské praxe chalífátu. Rada autorit nebyla nikdy jasně definována, nebyl teoret. vymezen její vztah k obci ani klíč, podle něhož byli ulamá vybíráni. To vedlo k polit. napětím a povstáním. Otázku s. kritizují nebo reinterpretují různí středověcí myslitelé (Ibn Tajmíja) a reformisté v 19. a 20. stol. (reformismus), kteří buď otevřeně útočí na hist. úlohu ulamá (zrada autentické zvěsti) ve prospěch návratu k šúrá, nebo revidují princip s. tak, aby šlo o skutečné reprezentanty obce, jejichž prostřednictvím společnost podepisuje s. s vladařem a kontroluje výkon jeho moci (přísaha věrnosti). Na základě této teze se také tvrdí, že demokracie a parlamentarismus existovaly v islámu dávno před vznikem kapitalismu (politika).
Viz též: smlouva (JKI-J), smlouva (JKI-K)