duch (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">duch</span> (hebr. ru’ach; řec. pneuma, lat. spiritus) V bibl. kontextu má termín ru’ach celou řadu významových odstínů, jejichž základem byl zřejmě pův. význam vítr nebo dech. V poetickém obrazu tak mohl být vítr dechem [[Jahve (JKI-J)|Jahvova]] chřípí (Gn 15, 8; 2S 22, 16 = Ž 18, 16), který vdechnut člověku nebo jinému tvoru působí jako oživující princip. V tomto smyslu byl d. (ru’ach) volně zaměňován s [[duše (JKI-J)|duší]] (hebr. nefeš, nechama), snad s tím rozdílem, že podstatou duše byla spíše krev než dech, avšak princip oživení zůstával týž (Gn 2,7). Termín ru’ach také mohl znamenat neviditelnou a tajemnou boží sílu. Teprve druhotně zřejmě představoval vyšší stránku lidské existence, která je bližší Bohu než sféra lidské duše (Ezd 1, 1.5; Ž 51, 14; Ez 11, 19). V pobibl. době se pak rozvinulo pojetí sv. d. (ru’ach ha-kodeš) ve smyslu boží inspirace, stojící např. za posvátnými texty. Jinou vývojovou linií byla pobibl. představa zlého d. spojovaného s posedlostí člověka ([[dibuk (JKI-J)|dibuk]]). |
<span id="entry">duch</span> (hebr. ru’ach; řec. pneuma, lat. spiritus) V bibl. kontextu má termín ru’ach celou řadu významových odstínů, jejichž základem byl zřejmě pův. význam vítr nebo dech. V poetickém obrazu tak mohl být vítr dechem [[Jahve (JKI-J)|Jahvova]] chřípí (Gn 15, 8; 2S 22, 16 = Ž 18, 16), který vdechnut člověku nebo jinému tvoru působí jako oživující princip. V tomto smyslu byl d. (ru’ach) volně zaměňován s [[duše (JKI-J)|duší]] (hebr. nefeš, nechama), snad s tím rozdílem, že podstatou duše byla spíše krev než dech, avšak princip oživení zůstával týž (Gn 2,7). Termín ru’ach také mohl znamenat neviditelnou a tajemnou boží sílu. Teprve druhotně zřejmě představoval vyšší stránku lidské existence, která je bližší Bohu než sféra lidské duše (Ezd 1, 1.5; Ž 51, 14; Ez 11, 19). V pobibl. době se pak rozvinulo pojetí sv. d. (ru’ach ha-kodeš) ve smyslu boží inspirace, stojící např. za posvátnými texty. Jinou vývojovou linií byla pobibl. představa zlého d. spojovaného s posedlostí člověka ([[dibuk (JKI-J)|dibuk]]). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[duch (JKI-K)|duch (JKI-K)]], [[duch (JKI-I)|duch (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[duch (JKI-K)|duch (JKI-K)]], [[duch (JKI-I)|duch (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
duch (hebr. ru’ach; řec. pneuma, lat. spiritus) V bibl. kontextu má termín ru’ach celou řadu významových odstínů, jejichž základem byl zřejmě pův. význam vítr nebo dech. V poetickém obrazu tak mohl být vítr dechem Jahvova chřípí (Gn 15, 8; 2S 22, 16 = Ž 18, 16), který vdechnut člověku nebo jinému tvoru působí jako oživující princip. V tomto smyslu byl d. (ru’ach) volně zaměňován s duší (hebr. nefeš, nechama), snad s tím rozdílem, že podstatou duše byla spíše krev než dech, avšak princip oživení zůstával týž (Gn 2,7). Termín ru’ach také mohl znamenat neviditelnou a tajemnou boží sílu. Teprve druhotně zřejmě představoval vyšší stránku lidské existence, která je bližší Bohu než sféra lidské duše (Ezd 1, 1.5; Ž 51, 14; Ez 11, 19). V pobibl. době se pak rozvinulo pojetí sv. d. (ru’ach ha-kodeš) ve smyslu boží inspirace, stojící např. za posvátnými texty. Jinou vývojovou linií byla pobibl. představa zlého d. spojovaného s posedlostí člověka (dibuk).
Viz též: duch (JKI-K), duch (JKI-I)