ateismus (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">ateismus</span> (lat. forma řec. atheos – bez boha) Pojem doložený v 5. stol. př.n.l. u řec. básníka Bakchylida, kde znamená stav šílenství, které zachvacuje člověka opuštěného bohy. U Platona (''Obrana Sokratova'') má už význam popírání existence bohů. Byli takto označeni mnozí řečtí filosofové (Anaxagorás, Prótagorás) a byl uplatňován i proti Židům a křesťanům (podle svědectví apologetů, např. Justina). Moderní pojem a. vzniká na přelomu 16. a 17. stol. a označuje jak nevíru v monoteistického kř. [[Bůh (JKI-K)|Boha]], tak radikální negaci bohů a božského vůbec. Soc. relevanci získal postoj a. teprve s rozvojem moderní vědy na počátku novověku. Z religionistického pohledu je nutné dbát na rozlišení tohoto radikálního a. a non-teismu jako odmítání specifického (kř. či islámského) [[monoteismus (JKI-K)|monoteismu]]; kultury s neteistickým zázemím (např. dálněvýchodní) nejsou proto nenáb. či bezbožecké. Za zakl. klasického moderního evrop. a. je považován L. Feuerbach, dalšími představiteli jsou K. Marx, F. Nietzsche, S. Freud a někteří představitelé různých směrů soudobé filosofie (existencialismu, pozitivismu, strukturalismu, kritiky ideologií, frankfurtské školy). Nepřesné je zaměňování pojmu a. za výrazy agnosticismus nebo humanismus, k němuž občas dochází. |
<span id="entry">ateismus</span> (lat. forma řec. atheos – bez boha) Pojem doložený v 5. stol. př.n.l. u řec. básníka Bakchylida, kde znamená stav šílenství, které zachvacuje člověka opuštěného bohy. U Platona (''Obrana Sokratova'') má už význam popírání existence bohů. Byli takto označeni mnozí řečtí filosofové (Anaxagorás, Prótagorás) a byl uplatňován i proti Židům a křesťanům (podle svědectví apologetů, např. Justina). Moderní pojem a. vzniká na přelomu 16. a 17. stol. a označuje jak nevíru v monoteistického kř. [[Bůh (JKI-K)|Boha]], tak radikální negaci bohů a božského vůbec. Soc. relevanci získal postoj a. teprve s rozvojem moderní vědy na počátku novověku. Z religionistického pohledu je nutné dbát na rozlišení tohoto radikálního a. a non-teismu jako odmítání specifického (kř. či islámského) [[monoteismus (JKI-K)|monoteismu]]; kultury s neteistickým zázemím (např. dálněvýchodní) nejsou proto nenáb. či bezbožecké. Za zakl. klasického moderního evrop. a. je považován L. Feuerbach, dalšími představiteli jsou K. Marx, F. Nietzsche, S. Freud a někteří představitelé různých směrů soudobé filosofie (existencialismu, pozitivismu, strukturalismu, kritiky ideologií, frankfurtské školy). Nepřesné je zaměňování pojmu a. za výrazy agnosticismus nebo humanismus, k němuž občas dochází. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[ateismus (JKI-J)|ateismus (JKI-J)]], [[ateismus (JKI-I)|ateismus (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[ateismus (JKI-J)|ateismus (JKI-J)]], [[ateismus (JKI-I)|ateismus (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
ateismus (lat. forma řec. atheos – bez boha) Pojem doložený v 5. stol. př.n.l. u řec. básníka Bakchylida, kde znamená stav šílenství, které zachvacuje člověka opuštěného bohy. U Platona (Obrana Sokratova) má už význam popírání existence bohů. Byli takto označeni mnozí řečtí filosofové (Anaxagorás, Prótagorás) a byl uplatňován i proti Židům a křesťanům (podle svědectví apologetů, např. Justina). Moderní pojem a. vzniká na přelomu 16. a 17. stol. a označuje jak nevíru v monoteistického kř. Boha, tak radikální negaci bohů a božského vůbec. Soc. relevanci získal postoj a. teprve s rozvojem moderní vědy na počátku novověku. Z religionistického pohledu je nutné dbát na rozlišení tohoto radikálního a. a non-teismu jako odmítání specifického (kř. či islámského) monoteismu; kultury s neteistickým zázemím (např. dálněvýchodní) nejsou proto nenáb. či bezbožecké. Za zakl. klasického moderního evrop. a. je považován L. Feuerbach, dalšími představiteli jsou K. Marx, F. Nietzsche, S. Freud a někteří představitelé různých směrů soudobé filosofie (existencialismu, pozitivismu, strukturalismu, kritiky ideologií, frankfurtské školy). Nepřesné je zaměňování pojmu a. za výrazy agnosticismus nebo humanismus, k němuž občas dochází.
Viz též: ateismus (JKI-J), ateismus (JKI-I)