ateismus (JKI-I)
ateismus (lat. forma řec. atheos – bez boha) Bezbožectví. Pojem a. je v islám. náb. literatuře představován dvěma termíny: 1. Dahríja (poněkud archaický, od arab. dahr – čas), používá se zejm. ve vyšší náb. polemické literatuře o bezvěrectví a materialismu záp. společnosti. Opírá se o text koránu (45: 23-24). 2. Ilhád (arab. odchylka, deviace), pův. jedno ze synonym pro herezi či odpadlictví, jež získalo nynější sémantickou náplň po vzniku evrop. a. a komunistického hnutí ve 20. stol. Veřejně formulovaná nevíra v Boha či božstva vůbec je v islámu chápána jako stav kvalitativně horší než stav pohanství (džáhilíja, kufr) nebo víra v panteon bohů (např. hinduismus) a jako dobrovolný pád do stavu nejhlubšího bludu (dalál). A. tudíž nebývá ani předmětem hlubších polemik, není totiž o čem polemizovat, neboť bezvěrci vědomě rezignovali na své lidství (člověk).
Viz též: ateismus (JKI-J), ateismus (JKI-K)