evangelizace (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">evangelizace</span> (z řec. eu-angelion – dobrá zvěst, radostná zpráva) Kř. misiologický a sociokulturní pojem pro procesy šíření křesťanství v různých kulturách a národech. Na rozdíl od misie vyjadřuje vnitřní obnovu kř. společnosti. Jako nová e. (reevangelizace) se dnes označuje také program restaurace křesťanství v Evropě, zduchovnění evrop. kultury. V tomto významu je reakcí na novověké uvědomování pluralismu, osamostatňování dílčích společ. diskursů, multikulturalitu a diferentnost, které znamenají rozchod s křesťanským či kř. zprostředkovaným universalismem. Nastává zlom ve vztahu [[evangelium (JKI-K)|evangelia]] a kultury (podle encykliky ''Evangelii nuntiandi'' „drama naší doby“) a vyvstává problém hodnocení moderní kultury (které většinou vyznívá negativně), ale zejm. problém obnovy hodnot kř. morálky v duchu rechristianizace Evropy. Reevangelizační program (resp. synonymní programy duch. obnovy, restaurace kř. Evropy, spirituální jednoty Evropy) je však úzce spjat s [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církví]] a jejím organizačním zázemím (od 1967 existuje Kongregace pro e. národů, dřívější Kongregace pro šíření víry). Proto se objevují časté námitky proti možnostem proměny reevangelizace ve faktickou rekatolizaci, založenou na myšlence výlučnosti křesťanství. Obavy v tomto směru se netýkají pouze možného budoucího postavení jinak věřících a nevěřících, k němuž se reevangelizační koncepce vyjadřují velmi obecně v kategoriích tolerance a dialogu, ale mnohem hlubšího problému dalšího vývoje [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismu]], opětovného ožití konfesionalismu i závažné sociopolit. a sociokulturní tendence ke kat. eurointegralismu. Pohled do dějin e. neevrop. kultur i samotné Evropy (kř. Evropa je hřbitovem Židů – J. B. Metz) dokládá, že při úvahách o e. nelze pouštět ze zřetele kulturní a náb. polycentrismus, [[lidská práva (JKI-K)|lidská práva]], práva kultur, a zejm. polit. [[demokracie (JKI-K)|demokracii]]. |
<span id="entry">evangelizace</span> (z řec. eu-angelion – dobrá zvěst, radostná zpráva) Kř. misiologický a sociokulturní pojem pro procesy šíření křesťanství v různých kulturách a národech. Na rozdíl od misie vyjadřuje vnitřní obnovu kř. společnosti. Jako nová e. (reevangelizace) se dnes označuje také program restaurace křesťanství v Evropě, zduchovnění evrop. kultury. V tomto významu je reakcí na novověké uvědomování pluralismu, osamostatňování dílčích společ. diskursů, multikulturalitu a diferentnost, které znamenají rozchod s křesťanským či kř. zprostředkovaným universalismem. Nastává zlom ve vztahu [[evangelium (JKI-K)|evangelia]] a kultury (podle encykliky ''Evangelii nuntiandi'' „drama naší doby“) a vyvstává problém hodnocení moderní kultury (které většinou vyznívá negativně), ale zejm. problém obnovy hodnot kř. morálky v duchu rechristianizace Evropy. Reevangelizační program (resp. synonymní programy duch. obnovy, restaurace kř. Evropy, spirituální jednoty Evropy) je však úzce spjat s [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církví]] a jejím organizačním zázemím (od 1967 existuje Kongregace pro e. národů, dřívější Kongregace pro šíření víry). Proto se objevují časté námitky proti možnostem proměny reevangelizace ve faktickou rekatolizaci, založenou na myšlence výlučnosti křesťanství. Obavy v tomto směru se netýkají pouze možného budoucího postavení jinak věřících a nevěřících, k němuž se reevangelizační koncepce vyjadřují velmi obecně v kategoriích tolerance a dialogu, ale mnohem hlubšího problému dalšího vývoje [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismu]], opětovného ožití konfesionalismu i závažné sociopolit. a sociokulturní tendence ke kat. eurointegralismu. Pohled do dějin e. neevrop. kultur i samotné Evropy (kř. Evropa je hřbitovem Židů – J. B. Metz) dokládá, že při úvahách o e. nelze pouštět ze zřetele kulturní a náb. polycentrismus, [[lidská práva (JKI-K)|lidská práva]], práva kultur, a zejm. polit. [[demokracie (JKI-K)|demokracii]]. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[inkulturace (JKI-K)|inkulturace]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[inkulturace (JKI-K)|inkulturace]] |
||
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
evangelizace (z řec. eu-angelion – dobrá zvěst, radostná zpráva) Kř. misiologický a sociokulturní pojem pro procesy šíření křesťanství v různých kulturách a národech. Na rozdíl od misie vyjadřuje vnitřní obnovu kř. společnosti. Jako nová e. (reevangelizace) se dnes označuje také program restaurace křesťanství v Evropě, zduchovnění evrop. kultury. V tomto významu je reakcí na novověké uvědomování pluralismu, osamostatňování dílčích společ. diskursů, multikulturalitu a diferentnost, které znamenají rozchod s křesťanským či kř. zprostředkovaným universalismem. Nastává zlom ve vztahu evangelia a kultury (podle encykliky Evangelii nuntiandi „drama naší doby“) a vyvstává problém hodnocení moderní kultury (které většinou vyznívá negativně), ale zejm. problém obnovy hodnot kř. morálky v duchu rechristianizace Evropy. Reevangelizační program (resp. synonymní programy duch. obnovy, restaurace kř. Evropy, spirituální jednoty Evropy) je však úzce spjat s římkat. církví a jejím organizačním zázemím (od 1967 existuje Kongregace pro e. národů, dřívější Kongregace pro šíření víry). Proto se objevují časté námitky proti možnostem proměny reevangelizace ve faktickou rekatolizaci, založenou na myšlence výlučnosti křesťanství. Obavy v tomto směru se netýkají pouze možného budoucího postavení jinak věřících a nevěřících, k němuž se reevangelizační koncepce vyjadřují velmi obecně v kategoriích tolerance a dialogu, ale mnohem hlubšího problému dalšího vývoje ekumenismu, opětovného ožití konfesionalismu i závažné sociopolit. a sociokulturní tendence ke kat. eurointegralismu. Pohled do dějin e. neevrop. kultur i samotné Evropy (kř. Evropa je hřbitovem Židů – J. B. Metz) dokládá, že při úvahách o e. nelze pouštět ze zřetele kulturní a náb. polycentrismus, lidská práva, práva kultur, a zejm. polit. demokracii.
Viz též: inkulturace