zjevení (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">zjevení</span> Termín, jímž se v [[teologie (JKI-K)|teologii]] označují dějinné nebo existenciální události, jevy a skutečnosti chápané jako sebevyjevování či sebepředstavování [[Bůh (JKI-K)|Boha]] člověku. Boží z. jsou často spojena se [[zaslíbení (JKI-K)|zaslíbením]]. Kř. víra vidí v Ježíšově příběhu základní z. boží, z jehož hlediska se ostatní z. (Abraham, [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíš]], [[prorok (JKI-J)|prorok]]) jeví jako z. částečná. Obsahem z. je Bůh sám, jeho „jméno“, jeho záměry, jeho vůle (spravedlnost). V římkat. věrouce nové doby pojednává o z. božím dogmatická [[konstituce (JKI-K)|konstituce]] ''Dei verbum'', přijatá na [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhém vatikánském koncilu]]. V lit. významu se jako z. označuje lit. žánr apokalyptiky, který pomocí vizí líčí naplnění božích zaslíbení, a tím i překonání všech z. přímým zřením Boha, teofanií. V kř. [[bible (JKI-K)|bibli]] se však prosadily [[epištola (JKI-K)|epištoly]] a [[evangelium (JKI-K)|evangelia]] a formu z. má jen jedna, poslední kniha Nového zákona – Zjevení Janovo ([[apokalypsa (JKI-K)|apokalypsa]]). Z. je předmětem [[vyznání (JKI-K)|vyznání]] a východiskem teologie.
 
<span id="entry">zjevení</span> Termín, jímž se v [[teologie (JKI-K)|teologii]] označují dějinné nebo existenciální události, jevy a skutečnosti chápané jako sebevyjevování či sebepředstavování [[Bůh (JKI-K)|Boha]] člověku. Boží z. jsou často spojena se [[zaslíbení (JKI-K)|zaslíbením]]. Kř. víra vidí v Ježíšově příběhu základní z. boží, z jehož hlediska se ostatní z. (Abraham, [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíš]], [[prorok (JKI-J)|prorok]]) jeví jako z. částečná. Obsahem z. je Bůh sám, jeho „jméno“, jeho záměry, jeho vůle (spravedlnost). V římkat. věrouce nové doby pojednává o z. božím dogmatická [[konstituce (JKI-K)|konstituce]] ''Dei verbum'', přijatá na [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhém vatikánském koncilu]]. V lit. významu se jako z. označuje lit. žánr apokalyptiky, který pomocí vizí líčí naplnění božích zaslíbení, a tím i překonání všech z. přímým zřením Boha, teofanií. V kř. [[bible (JKI-K)|bibli]] se však prosadily [[epištola (JKI-K)|epištoly]] a [[evangelium (JKI-K)|evangelia]] a formu z. má jen jedna, poslední kniha Nového zákona – Zjevení Janovo ([[apokalypsa (JKI-K)|apokalypsa]]). Z. je předmětem [[vyznání (JKI-K)|vyznání]] a východiskem teologie.
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[zjevení (JKI-J)|zjevení (JKI-J)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[zjevení (JKI-J)|zjevení (JKI-J)]]
 
[[Kategorie:Aut: Pokorný Pavel]]
 
[[Kategorie:Aut: Pokorný Pavel]]
 
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]
 
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

zjevení Termín, jímž se v teologii označují dějinné nebo existenciální události, jevy a skutečnosti chápané jako sebevyjevování či sebepředstavování Boha člověku. Boží z. jsou často spojena se zaslíbením. Kř. víra vidí v Ježíšově příběhu základní z. boží, z jehož hlediska se ostatní z. (Abraham, Mojžíš, prorok) jeví jako z. částečná. Obsahem z. je Bůh sám, jeho „jméno“, jeho záměry, jeho vůle (spravedlnost). V římkat. věrouce nové doby pojednává o z. božím dogmatická konstituce Dei verbum, přijatá na druhém vatikánském koncilu. V lit. významu se jako z. označuje lit. žánr apokalyptiky, který pomocí vizí líčí naplnění božích zaslíbení, a tím i překonání všech z. přímým zřením Boha, teofanií. V kř. bibli se však prosadily epištoly a evangelia a formu z. má jen jedna, poslední kniha Nového zákona – Zjevení Janovo (apokalypsa). Z. je předmětem vyznání a východiskem teologie.

Pavel Pokorný

Viz též: zjevení (JKI-J)