čištíja (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy do Slovníku islámu)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">čištíja</span> Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) působící převážně v Indii. Zakl. a [[muršid (JKI-I)|muršid]] č. byl indický súfí Mu‘ín ad-Dín Muhammad Čiští (1142-1236). Považuje se za [[světci (JKI-I)|světce]] a jeho [[hrobka (JKI-I)|hrobka]] v Adžméru je místem lidových poutí ([[zijára (JKI-I)|zijára]]). Č. je [[taríka (JKI-I)|taríka]] se synkretickým, hinduisticky ovlivněným rituálem. Členové řádu se sdružují v řádových domech (chánaka), pěstují kontemplaci podobnou praktikám hinduistických svatých mužů (sádhuů) a inspirovanou prvky jógy. Mají barvitý [[zikr (JKI-I)|zikr]] se zpěvem a pohybovými kreacemi.
 
<span id="entry">čištíja</span> Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) působící převážně v Indii. Zakl. a [[muršid (JKI-I)|muršid]] č. byl indický súfí Mu‘ín ad-Dín Muhammad Čiští (1142-1236). Považuje se za [[světci (JKI-I)|světce]] a jeho [[hrobka (JKI-I)|hrobka]] v Adžméru je místem lidových poutí ([[zijára (JKI-I)|zijára]]). Č. je [[taríka (JKI-I)|taríka]] se synkretickým, hinduisticky ovlivněným rituálem. Členové řádu se sdružují v řádových domech (chánaka), pěstují kontemplaci podobnou praktikám hinduistických svatých mužů (sádhuů) a inspirovanou prvky jógy. Mají barvitý [[zikr (JKI-I)|zikr]] se zpěvem a pohybovými kreacemi.
   
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[čištíja (Islam)|čištíja (Islam)]]<br />
 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 
[[Kategorie:JKI/Islám]]
 
[[Kategorie:JKI/Islám]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37

čištíja Mystický řád (bratrstva mystická) působící převážně v Indii. Zakl. a muršid č. byl indický súfí Mu‘ín ad-Dín Muhammad Čiští (1142-1236). Považuje se za světce a jeho hrobka v Adžméru je místem lidových poutí (zijára). Č. je taríka se synkretickým, hinduisticky ovlivněným rituálem. Členové řádu se sdružují v řádových domech (chánaka), pěstují kontemplaci podobnou praktikám hinduistických svatých mužů (sádhuů) a inspirovanou prvky jógy. Mají barvitý zikr se zpěvem a pohybovými kreacemi.

Miloš Mendel

Viz též: čištíja (Islam)