Pesach (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Pesach</span> První ze tří [[poutní svátky (JKI-J)|poutních svátků]] (šaloš regalim), při nichž Židé putovali do [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] a přinášeli v [[chrám (JKI-J)|chrámu]] obětiny. Původ názvu tohoto svátku není přesně znám. Tradičně se odvozuje z hebr. pasach – minul, přešel, neboť když [[Bůh (JKI-J)|Bůh]] potrestal Egypt zabitím všeho [[prvorozený (JKI-J)|prvorozeného]] za to, že odmítal propustit na svobodu Židy, anděl smrti „minul“ žid. příbytky (Ex 12, 21-23). P. se slaví na jaře v měsíci [[nisan (JKI-J)|nisanu]], a je proto také nazýván chag ha-aviv (svátek jara). Pův. se zřejmě jednalo o svátek zemědělského charakteru, který byl později historizován a stal se každoroční připomínkou osvobození Židů z egypt. otroctví. Proto se nazývá také zman chejrutejnu (doba naší svobody). V [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] se slaví celkem osm dní, v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] pouze sedm. Vzhledem k tomu, že během P. je přísně zakázáno pojídat kvašené ([[chamec (JKI-J)|chamec]]) a naopak přikázáno jíst nekvašené chleby ([[maca (JKI-J)|maca]], pl. macot), nazývá se také chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů). První dva večery se koná domácí obřad nazývaný [[seder (JKI-J)|seder]] (pořádek). Liturg. čtením v synagoze pro P. je [[Píseň písní (JKI-J)|Píseň písní]], symbolizující boží lásku k Izraeli, která se projevila jeho vyvedením z egypt. otroctví. Detailní předpisy pro tento svátek obsahuje talmudický traktát ''Pesachim''. |
<span id="entry">Pesach</span> První ze tří [[poutní svátky (JKI-J)|poutních svátků]] (šaloš regalim), při nichž Židé putovali do [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] a přinášeli v [[chrám (JKI-J)|chrámu]] obětiny. Původ názvu tohoto svátku není přesně znám. Tradičně se odvozuje z hebr. pasach – minul, přešel, neboť když [[Bůh (JKI-J)|Bůh]] potrestal Egypt zabitím všeho [[prvorozený (JKI-J)|prvorozeného]] za to, že odmítal propustit na svobodu Židy, anděl smrti „minul“ žid. příbytky (Ex 12, 21-23). P. se slaví na jaře v měsíci [[nisan (JKI-J)|nisanu]], a je proto také nazýván chag ha-aviv (svátek jara). Pův. se zřejmě jednalo o svátek zemědělského charakteru, který byl později historizován a stal se každoroční připomínkou osvobození Židů z egypt. otroctví. Proto se nazývá také zman chejrutejnu (doba naší svobody). V [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] se slaví celkem osm dní, v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] pouze sedm. Vzhledem k tomu, že během P. je přísně zakázáno pojídat kvašené ([[chamec (JKI-J)|chamec]]) a naopak přikázáno jíst nekvašené chleby ([[maca (JKI-J)|maca]], pl. macot), nazývá se také chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů). První dva večery se koná domácí obřad nazývaný [[seder (JKI-J)|seder]] (pořádek). Liturg. čtením v synagoze pro P. je [[Píseň písní (JKI-J)|Píseň písní]], symbolizující boží lásku k Izraeli, která se projevila jeho vyvedením z egypt. otroctví. Detailní předpisy pro tento svátek obsahuje talmudický traktát ''Pesachim''. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[Velikonoce (JKI-K)|Velikonoce (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[Velikonoce (JKI-K)|Velikonoce (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
Pesach První ze tří poutních svátků (šaloš regalim), při nichž Židé putovali do Jeruzaléma a přinášeli v chrámu obětiny. Původ názvu tohoto svátku není přesně znám. Tradičně se odvozuje z hebr. pasach – minul, přešel, neboť když Bůh potrestal Egypt zabitím všeho prvorozeného za to, že odmítal propustit na svobodu Židy, anděl smrti „minul“ žid. příbytky (Ex 12, 21-23). P. se slaví na jaře v měsíci nisanu, a je proto také nazýván chag ha-aviv (svátek jara). Pův. se zřejmě jednalo o svátek zemědělského charakteru, který byl později historizován a stal se každoroční připomínkou osvobození Židů z egypt. otroctví. Proto se nazývá také zman chejrutejnu (doba naší svobody). V diaspoře se slaví celkem osm dní, v Izraeli pouze sedm. Vzhledem k tomu, že během P. je přísně zakázáno pojídat kvašené (chamec) a naopak přikázáno jíst nekvašené chleby (maca, pl. macot), nazývá se také chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů). První dva večery se koná domácí obřad nazývaný seder (pořádek). Liturg. čtením v synagoze pro P. je Píseň písní, symbolizující boží lásku k Izraeli, která se projevila jeho vyvedením z egypt. otroctví. Detailní předpisy pro tento svátek obsahuje talmudický traktát Pesachim.
Viz též: Velikonoce (JKI-K)