čištíja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">čištíja</span> Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) působící převážně v Indii. Zakl. a [[muršid (JKI-I)|muršid]] č. byl indický súfí Mu‘ín ad-Dín Muhammad Čiští (1142-1236). Považuje se za [[světci (JKI-I)|světce]] a jeho [[hrobka (JKI-I)|hrobka]] v Adžméru je místem lidových poutí ([[zijára (JKI-I)|zijára]]). Č. je [[taríka (JKI-I)|taríka]] se synkretickým, hinduisticky ovlivněným rituálem. Členové řádu se sdružují v řádových domech (chánaka), pěstují kontemplaci podobnou praktikám hinduistických svatých mužů (sádhuů) a inspirovanou prvky jógy. Mají barvitý [[zikr (JKI-I)|zikr]] se zpěvem a pohybovými kreacemi. |
<span id="entry">čištíja</span> Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) působící převážně v Indii. Zakl. a [[muršid (JKI-I)|muršid]] č. byl indický súfí Mu‘ín ad-Dín Muhammad Čiští (1142-1236). Považuje se za [[světci (JKI-I)|světce]] a jeho [[hrobka (JKI-I)|hrobka]] v Adžméru je místem lidových poutí ([[zijára (JKI-I)|zijára]]). Č. je [[taríka (JKI-I)|taríka]] se synkretickým, hinduisticky ovlivněným rituálem. Členové řádu se sdružují v řádových domech (chánaka), pěstují kontemplaci podobnou praktikám hinduistických svatých mužů (sádhuů) a inspirovanou prvky jógy. Mají barvitý [[zikr (JKI-I)|zikr]] se zpěvem a pohybovými kreacemi. |
||
− | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[čištíja (Islam)|čištíja (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
čištíja Mystický řád (bratrstva mystická) působící převážně v Indii. Zakl. a muršid č. byl indický súfí Mu‘ín ad-Dín Muhammad Čiští (1142-1236). Považuje se za světce a jeho hrobka v Adžméru je místem lidových poutí (zijára). Č. je taríka se synkretickým, hinduisticky ovlivněným rituálem. Členové řádu se sdružují v řádových domech (chánaka), pěstují kontemplaci podobnou praktikám hinduistických svatých mužů (sádhuů) a inspirovanou prvky jógy. Mají barvitý zikr se zpěvem a pohybovými kreacemi.
Viz též: čištíja (Islam)