fatwá, fetva (JKI-I)

fatwá, fetva Náb.-práv. prohlášení (rozřešení, oficiální vyjádření) muftího. F. je odpověď na konkrétní dotaz (žadatel o f. se nazývá mustaftí, o f. může požádat i soukromá osoba); tato praxe se opírá o korán (4: 127, 176). F. vychází ze zkušeností muftího, který má právo interpretace jevů na základě použití koránu, sunny nebo spekulativních práv. metod (analogie, konsensus). Klasická f. má mít formu dotazu a odpovědi (i v podobě „ano“, „ne“) a končí formulí „a Bůh to zná nejlépe“ (arab. wa Alláhu a’lam). Muftí by měl f. před uveřejněním předložit svým kolegům ke konzultaci. F. různých muftíů si mohou odporovat; platí to především o polit. motivované f. Muftíové vydávají své sbírky f., z nichž mnohé mají dlouhodobou platnost nebo vznikly v důležitých hist. chvílích. Od 1935 existuje Nejvyšší rada pro vydávání f. (arab. Madžlis al-iftá al-a‘lá), ustavená na univerzitě al-Azhar. Tvoří ji 12 ulamá, reprezentujících čtyři zákl. mazhaby právní vědy. Její složení odráží soudobé polit. rozepře arab. a islám. zemí. Za f. považují svá prohlášení také představitelé islám. fundamentalismu, protože však nemají potřebnou kvalifikaci, která se projevuje ve formálních i obsahových kvalitách textu, lze hovořit spíše o komuniké nebo o pamfletu.

Attila Kovács