pokání (JKI-I)

pokání Prosba za odpuštění adresovaná Bohu jako omluva za spáchaný hřích (súra 9 Pokání, verš 103). Učinné p. předpokládá, že hříšník si uvědomuje svá provinění a prosí Boha o milost. P. není z hlediska doktríny určeno pozemskému světu. Milost může kajícníkovi udělit jen Bůh, nikoli lidé. Z toho plyne, že obec věřících a její členové nejsou zbaveni povinnosti trestat, islám. trestní právo (šarí‘a) ale k p. často přihlíželo a vynášelo lehčí či symbolické tresty (arab. ta‘zír). Podle koránu integroval islám sz. tradici o pádu prvního člověka, avšak na rozdíl od křesťanství neakcentuje dědičnou hříšnost a nevyžaduje v tomto smyslu p. (fidja).

Viz též: pokání (JKI-J), pokání (JKI-K)

Zdeněk Müller