pokání (JKI-J)

pokání (hebr. tešuva) Vědomí vlastního hříchu a ochota k nápravě. Odvrácení od zla a odhodlání vrátit se k Bohu je pokládáno za hl. podmínku božího odpuštění (hebr. slicha) již v bibli (Dt 30, 1-3). Avšak přestože bibl. text používá pro p. řadu metaforických vyjádření (Ez 18, 31; Jr 4, 4), pojem p. (tešuva) byl rozpracován až v rabín. tradici. Podle ní se má člověk kát každý den, aby tak vyloučil možnost, že zemře neusmířen s Bohem. Podobná výzva je obsažena i v pátém požehnání každodenní Amidy. V ročním cyklu je p. soustředěno především do deseti dnů p. (aseret jmej ha-tšuva) mezi svátky Roš ha-šana a Jom kipur, během kterých se pronášejí kajícné modlitby (slichot).

Viz též: pokání (JKI-K), pokání (JKI-I)

Dalibor Papoušek