nakšbandíja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<div id="photo">[[Soubor:JKI_nakšbandíja.jpg|upright=0.8|Kolektivní seance (zikr)v řádovém domě taríky nakšbandíja]]</div><span id="entry">nakšbandíja</span> Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) se stoupenci ve Střední Asii, zakl. Bahá ad-Dína Nakšbanda (1318-1389). Bratrstvo v průběhu 15. stol. nabylo popularity mezi íránským i tureckým obyvatelstvem a stalo se vlivnou silou v duch. i soc. sféře. Teritoriální šíření n. bylo doprovázeno štěpením na další odnože. V 1. pol. 16. stol. se činnost n. přenesla do Indie, kde je spojována s působením [[šajch (JKI-I)|šajcha]] Ahmada Sirhindího 1564-1624), nazývaného také Modžaddíde alfe sání (Obnovitel druhého tisíciletí); odtud název této odnože modžaddedíja, zal. 1608. N. našla stoupence také v Anatolii, Sýrii, na Kavkaze a v Kurdistánu. Hlásila se k hanífovskému [[mazhab (JKI-I)|mazhabu]], měla jednoduchou vnitřní organizaci s důrazem na masovost, exoterické postoje (záhir) a atraktivní extatické podoby [[zikr (JKI-I)|zikru]] provázené někdy sebezraňováním. Zavrhovala [[askeze (JKI-I)|askezi]], hl. důraz kladla na duch. vazbu mezi učitelem a žákem a řádovou disciplínu. V 19. stol. se n. stala ideovou a organizační oporou kavkazských etnik (Čečeni, Avarové, Čerkesové) v jejich odporu proti ruské koloniální expanzi ([[Šamil (JKI-I)|Šamil]]). [[hrobka (JKI-I)|Hrobka]] Bahá ad-Dína Nakšbanda je poutní místo. |
<div id="photo">[[Soubor:JKI_nakšbandíja.jpg|upright=0.8|Kolektivní seance (zikr)v řádovém domě taríky nakšbandíja]]</div><span id="entry">nakšbandíja</span> Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) se stoupenci ve Střední Asii, zakl. Bahá ad-Dína Nakšbanda (1318-1389). Bratrstvo v průběhu 15. stol. nabylo popularity mezi íránským i tureckým obyvatelstvem a stalo se vlivnou silou v duch. i soc. sféře. Teritoriální šíření n. bylo doprovázeno štěpením na další odnože. V 1. pol. 16. stol. se činnost n. přenesla do Indie, kde je spojována s působením [[šajch (JKI-I)|šajcha]] Ahmada Sirhindího 1564-1624), nazývaného také Modžaddíde alfe sání (Obnovitel druhého tisíciletí); odtud název této odnože modžaddedíja, zal. 1608. N. našla stoupence také v Anatolii, Sýrii, na Kavkaze a v Kurdistánu. Hlásila se k hanífovskému [[mazhab (JKI-I)|mazhabu]], měla jednoduchou vnitřní organizaci s důrazem na masovost, exoterické postoje (záhir) a atraktivní extatické podoby [[zikr (JKI-I)|zikru]] provázené někdy sebezraňováním. Zavrhovala [[askeze (JKI-I)|askezi]], hl. důraz kladla na duch. vazbu mezi učitelem a žákem a řádovou disciplínu. V 19. stol. se n. stala ideovou a organizační oporou kavkazských etnik (Čečeni, Avarové, Čerkesové) v jejich odporu proti ruské koloniální expanzi ([[Šamil (JKI-I)|Šamil]]). [[hrobka (JKI-I)|Hrobka]] Bahá ad-Dína Nakšbanda je poutní místo. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]], [[mystika (JKI-I)|mystika]], [[světci (JKI-I)|světci]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]], [[mystika (JKI-I)|mystika]], [[světci (JKI-I)|světci]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Verze z 14. 11. 2024, 21:37
nakšbandíja Mystický řád (bratrstva mystická) se stoupenci ve Střední Asii, zakl. Bahá ad-Dína Nakšbanda (1318-1389). Bratrstvo v průběhu 15. stol. nabylo popularity mezi íránským i tureckým obyvatelstvem a stalo se vlivnou silou v duch. i soc. sféře. Teritoriální šíření n. bylo doprovázeno štěpením na další odnože. V 1. pol. 16. stol. se činnost n. přenesla do Indie, kde je spojována s působením šajcha Ahmada Sirhindího 1564-1624), nazývaného také Modžaddíde alfe sání (Obnovitel druhého tisíciletí); odtud název této odnože modžaddedíja, zal. 1608. N. našla stoupence také v Anatolii, Sýrii, na Kavkaze a v Kurdistánu. Hlásila se k hanífovskému mazhabu, měla jednoduchou vnitřní organizaci s důrazem na masovost, exoterické postoje (záhir) a atraktivní extatické podoby zikru provázené někdy sebezraňováním. Zavrhovala askezi, hl. důraz kladla na duch. vazbu mezi učitelem a žákem a řádovou disciplínu. V 19. stol. se n. stala ideovou a organizační oporou kavkazských etnik (Čečeni, Avarové, Čerkesové) v jejich odporu proti ruské koloniální expanzi (Šamil). Hrobka Bahá ad-Dína Nakšbanda je poutní místo.
Viz též: lidový islám, mystika, světci