čarodějnictví (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">čarodějnictví</span> Talmudické právo rozlišuje dva druhy č., z nichž jeden je a druhý není trestán [[smrt (JKI-J)|smrtí]]. Trest smrti se vztahuje pouze na ty druhy č., pro které jej [[bible (JKI-J)|bible]] přímo přikazuje: na tzv. kišuf (Ex 22, 17), který není přesně definován, a na zaklínání mrtvých (ov, jid’oni; Lv 20, 27), o němž talmudické prameny uvádějí detailní informace. Oba druhy zaříkávačů mrtvých používaly při svých praktikách kosti zesnulých a to byl jeden z hl. důvodů, proč na ně byl uvalen trest smrti. Naproti tomu ti, kdo s mrtvými jen komunikují či jejich prostřednictvím promlouvají, jsou trestáni pouze bičováním. Dalšími typy č. jsou nichuš (pověrečné praktiky vycházející z různých událostí a okolností), kesem (předpovídání osudu podle písku, kamenů a jiných předmětů), onenut (astrologické předpovědi, hvězdopravectví) a chever (magické zaříkávání za účelem uzdravení nebo naopak prokletí). Ve středověku nebyla ustanovení namířená proti č. uplatňována a takové jednání bylo naopak tolerováno, jak o tom svědčí velké rozšíření těchto praktik v praktické [[kabala (JKI-J)|kabale]]. |
<span id="entry">čarodějnictví</span> Talmudické právo rozlišuje dva druhy č., z nichž jeden je a druhý není trestán [[smrt (JKI-J)|smrtí]]. Trest smrti se vztahuje pouze na ty druhy č., pro které jej [[bible (JKI-J)|bible]] přímo přikazuje: na tzv. kišuf (Ex 22, 17), který není přesně definován, a na zaklínání mrtvých (ov, jid’oni; Lv 20, 27), o němž talmudické prameny uvádějí detailní informace. Oba druhy zaříkávačů mrtvých používaly při svých praktikách kosti zesnulých a to byl jeden z hl. důvodů, proč na ně byl uvalen trest smrti. Naproti tomu ti, kdo s mrtvými jen komunikují či jejich prostřednictvím promlouvají, jsou trestáni pouze bičováním. Dalšími typy č. jsou nichuš (pověrečné praktiky vycházející z různých událostí a okolností), kesem (předpovídání osudu podle písku, kamenů a jiných předmětů), onenut (astrologické předpovědi, hvězdopravectví) a chever (magické zaříkávání za účelem uzdravení nebo naopak prokletí). Ve středověku nebyla ustanovení namířená proti č. uplatňována a takové jednání bylo naopak tolerováno, jak o tom svědčí velké rozšíření těchto praktik v praktické [[kabala (JKI-J)|kabale]]. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[čarodějnictví (JKI-K)|čarodějnictví (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[čarodějnictví (JKI-K)|čarodějnictví (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
čarodějnictví Talmudické právo rozlišuje dva druhy č., z nichž jeden je a druhý není trestán smrtí. Trest smrti se vztahuje pouze na ty druhy č., pro které jej bible přímo přikazuje: na tzv. kišuf (Ex 22, 17), který není přesně definován, a na zaklínání mrtvých (ov, jid’oni; Lv 20, 27), o němž talmudické prameny uvádějí detailní informace. Oba druhy zaříkávačů mrtvých používaly při svých praktikách kosti zesnulých a to byl jeden z hl. důvodů, proč na ně byl uvalen trest smrti. Naproti tomu ti, kdo s mrtvými jen komunikují či jejich prostřednictvím promlouvají, jsou trestáni pouze bičováním. Dalšími typy č. jsou nichuš (pověrečné praktiky vycházející z různých událostí a okolností), kesem (předpovídání osudu podle písku, kamenů a jiných předmětů), onenut (astrologické předpovědi, hvězdopravectví) a chever (magické zaříkávání za účelem uzdravení nebo naopak prokletí). Ve středověku nebyla ustanovení namířená proti č. uplatňována a takové jednání bylo naopak tolerováno, jak o tom svědčí velké rozšíření těchto praktik v praktické kabale.
Viz též: čarodějnictví (JKI-K)