Pesach (JKI-J)
Pesach První ze tří poutních svátků (šaloš regalim), při nichž Židé putovali do Jeruzaléma a přinášeli v chrámu obětiny. Původ názvu tohoto svátku není přesně znám. Tradičně se odvozuje z hebr. pasach – minul, přešel, neboť když Bůh potrestal Egypt zabitím všeho prvorozeného za to, že odmítal propustit na svobodu Židy, anděl smrti „minul“ žid. příbytky (Ex 12, 21-23). P. se slaví na jaře v měsíci nisanu, a je proto také nazýván chag ha-aviv (svátek jara). Pův. se zřejmě jednalo o svátek zemědělského charakteru, který byl později historizován a stal se každoroční připomínkou osvobození Židů z egypt. otroctví. Proto se nazývá také zman chejrutejnu (doba naší svobody). V diaspoře se slaví celkem osm dní, v Izraeli pouze sedm. Vzhledem k tomu, že během P. je přísně zakázáno pojídat kvašené (chamec) a naopak přikázáno jíst nekvašené chleby (maca, pl. macot), nazývá se také chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů). První dva večery se koná domácí obřad nazývaný seder (pořádek). Liturg. čtením v synagoze pro P. je Píseň písní, symbolizující boží lásku k Izraeli, která se projevila jeho vyvedením z egypt. otroctví. Detailní předpisy pro tento svátek obsahuje talmudický traktát Pesachim.
Viz též: Velikonoce (JKI-K)