milosrdné sestry (JKI-K)
milosrdné sestry Řeholní společnosti a kongregace zabývající se výchovou a charitativní činností v nemocnicích a soc. ústavech. Mají různé názvy a dějiny.
1. M.s. Panny Marie Jeruzalémské byly zal. ve 13. stol. jako druhý řád německých rytířů s úkolem ošetřovat poutníky putující do Svaté země; řád zanikl v 16. stol. a byl obnoven jako kongregace m.s. 1841 v ital. Limě. Současně byla ustavena i kongregace m.s. v Opavě, která se rozšířila do více míst na Moravě a ve Slezsku. Řeholní oděv tvoří černý hábit s křížem na levé straně prsou, cingulum, bílý závoj.
2. M.s. sv. Vincence z Pauly (vincentky) jsou druhou nejstarší kongregací papežského práva. Založil ji 1634 v Paříži Vincent de Paul, apoštolským stolcem byla potvrzena 1668. Do čes. zemí přišly vincentky z Vídně v 1. pol. 19. stol.; čs. provincie byla potvrzena 1932. Řeholní oděv tvoří šedý hábit a křídlatý čepec.
3. M.s. sv. Karla Boromejského (boromejky) jsou třetí nejstarší kongregací. Byly zal. 1652 Richardem Chauvenelem ve franc. Nancy, kde vznikl i první dům a špitál. Patronem kongregace je Karel Boromejský. Od 18. stol. se kongregace šířila a pronikla i do zámoří. V Čechách působily první boromejky v ústavu slepých v pražské Brusce (1837-1843), ale s podporou rodiny Lobkowiczovy vznikl 1843 klášter s kostelem sv. Karla Boromejského pod Petřínem. Později rozšířily boromejky svou činnost na více míst Čech a Moravy, dnes pracují opět v nemocnici Pod Petřínem v Praze. Řeholní oděv tvoří hábit se závojem černé barvy, při práci bílý oděv. Další kongregace m.s. měly převážně lokální význam.