němečtí rytíři (JKI-K)
němečtí rytíři (Ordo Equitum Teutonicorum) Rytířský řád řídící se řeholí sv. Augustina. Vyvinul se ze špitálního bratrstva brémských kupců při poutnickém špitále v Akkonu (Palestina), jako řád rytířský byl ustaven 1198. Hl. posláním řádu byla – vedle pův. charitativní služby (zřizování špitálů) – obrana a šíření křesťanství. Od 2. pol. 16. stol. pracovali n. r. především v duch. správě. Řád vynikal dokonalou hospodářskou organizací svých panství, na nichž zabezpečoval polit., soudní i finanční správu. Územně byl organizován do řádových provincií (bailií) v čele se zemským komturem (Landkomtur), jemuž podléhali představení jednotlivých komend. Členové řádu se dělili na rytíře (laiky), kaplany a sloužící bratry. V čele stál velmistr. Od poč. 13. stol. se n.r. rychle šířili po celé Evropě, v Praze se objevují krátce po 1200. Sídlo velmistra bylo z Akkonu přeneseno zprvu do Benátek, 1308-1456 do Malborku (dříve Marienburg) na severu Polska, od 1525 do Mergentheimu. Od 17. stol. se řád usídloval zejm. na území Moravy a Slezska s hl. sídlem velmistra v Bruntále (1621-1939). Od 1929 byl organizován jako řád žebravý a měl čtyři provincie – čs., rak., ital. a lublaňskou. 1939 byl řád zrušen, 1945 znovu obnoven. V současnosti začíná své působení na Moravě. Znakem n.r. je černý heroltský kříž na stříbrném poli. Řeholní oděv tvoří černý talár a bílý plášť s černým heroltským křížem.