nirvána (Buddh)
nirvána [nirvāṇa], pál. nibbána [nibbāna] – doslovně „vyvanutí“, „vyhasnutí“, jež osvobodí dokonalého arhanta (pál. arahant), buddhu, od všech strastí, od všeho světského lnutí a lpění, od koloběhu znovuzrození (sansára). Je to stav nejvyššího a nejzazšího uvědomění a absolutního bytí, vrcholný cíl duchovního snažení všech opravdově upřímných buddhistů. Sám Buddha se o nirváně nijak nešířil a také odmítl podat jakoukoli její definici; pouze ji přirovnal k uhasínajícímu ohni, který už nemá z čeho planout. Hínajána rozeznává dva druhy nirvány: jedna ještě ponechává zbytek podmíněnosti (san. sópadhišéšanirvána, pál. sópádisésanibbána) a lze jí dosáhnout ještě před smrtí během posledního života, druhá je už bez jakéhokoli zbytku podmíněnosti (san. nirupadhišéšanirvána, pál. anupádisésanibbána), což je tzv. nirvána post mortem. Posílený význam pojmu bódhisattva v mahájáně poněkud odsunul nirvánu do pozadí, přestože její význam nepotlačil úplně. Stav bódhisattvy totiž naprosto nemůže být smysluplným cílem sám o sobě. Mahájána rozlišuje dva druhy nirvány. První druh je dokonavá nirvána (san. pratišthitanirvána) a tkví v tom, že bódhisattva úplně a dokonale vyvane a už nijak nemůže ovlivňovat veškerenstvo, je to tedy nirvána post mortem. Druhý způsob je nirvána nedokonavá (san. apratišthitanirvána). Znamená, že bódhisattva uvědoměle zůstane na světě, aby i nadále vedl bytosti k osvobození ze sansáry; druhý způsob je pro mahájánu příznačný. Nirvána je vstup do absolutní dokonalosti bytí, je to kvalitativní změna stavu. Kdyby to byl konec všeho, nemohlo by to být blaho. Proto na námitku, jak lze mluvit o blaženství tam, kde není žádných pocitů, odpověděl moudrý Šáriputra: „Právě v tom, že není žádných pocitů, je ta nejvyšší blaženost.“ Co do možnosti dosažení nebo nedosažení nirvány jsou rozhodující charakterové vlastnosti mnicha a jeho myšlení, slov a činů uspořádané do tří protikladných dvojic, a to bez poskvrn (san. anásrava, pál. anásava) nebo s poskvrnami (san. sásrava, pál. sásava), očistné (san. vjávadánika, pál. vijávadánika) nebo znečistivé (san. sánkléša, pál. sankilésa) a blahé (san. kušala, pál. kusala) nebo neblahé (san. akušala, pál. akusala). Nirvána je absolutní negace všeho, co je strastné a pomíjivé. Jak praví Mahávagga: „To tam je znovuzrozování, naplněn je mravný život, vykonáno, co bylo k vykonání, a po vezdejším není už ničeho.“ Avšak Nágárdžuna1 ve své Mádhjamikašástře napsal: „Koloběh znovuzrozování se nikterak neliší od nirvány, aniž se nirvána liší od koloběhu znovuzrozování. Sféra nirvány je sférou znovuzrozování a není mezi nimi sebemenšího rozdílu.“
Význam pojmu v hinduismu viz nirvána (Hind)