dharmačakrapravartana (Buddh)
dharmačakrapravartana [dharmacakrapravartana], pál. dhammačakkappavattana [dhammacakkappavattana] – doslovně „roztočení kolesa dharmy“, obrazné pojmenování prvního Buddhova kázání v Antilopím háji (san. Mrgadája, Mrgadáva, pál. Migadája, Migadáva), kde svým prvním pěti učedníkům (san. bhadravargíja1, paňčavargika, pál. bhaddavaggija, paňčavaggija) vyložil samu trest raného buddhismu, totiž čtyři ušlechtilé pravdy (san. árjasatja, pál. arijasačča), ušlechtilou osmidílnou stezku (san. árjáštángamárga, pál. arijatthangikamagga) a střední cestu (san. madhjamápratipad, pál. madždžhimápatipada). Tradičně se uznává, že koleso dharmy bylo roztočeno třikrát, a to Buddhovým prvním kázáním, což je základ hínajány, a dále vznikem mahájány a vadžrajány, tedy tantrismu, jímž se buddhismus mísil s hinduismem větve šivovské a višnuovské.